Celý proces výroby piva začíná vždy na varně. Stejně jako většina malých pivovarů se i ta naše skládá ze dvou nádob – rmutomladinové a scezovací pánve. Proces, který na varně probíhá, se dá rozdělit na několik fází – vystírání, zapařování, rmutování, scezování, vyslazování, chmelovar a spílání. Celý tento postup trvá přibližně 10 hodin a dojde během něj především k rozštěpení složitých sladových škrobů na jednoduché zkvasitelné cukry a získání chmelové hořkosti a aroma. Výsledkem celé procedury je tzv. mladina, která je připravena k hlavnímu kvašení na spilce.

Částečně pod zemí přímo pod vyvýšenou varnou se u nás nachází spilka – místnost, kde probíhá hlavní kvašení. Během této fáze, která trvá 7 až 8 dní, pivovarské kvasinky přemění sladové cukry na alkohol. Kvašení probíhá v otevřených kvasných kádích. Protože je tento postup složitější, většina pivovarů, a to včetně těch nejmenších, od tohoto klasického postupu upouští a používá cylindrokónické tanky, které ale neumožňují sběr pěny z kvasícího piva, což pak následně negativně ovlivňuje jeho chuť. Vypuštění otevřeného kvašení rovněž umožňuje výrobu piva urychlit, ale každý zkušený sládek ví, že něco tak komplexního jako je pivo, chce svůj čas.

Nejdelší dobu pivo stráví v ležáckém tanku během závěrečné fáze zvané dokvašování nebo také zrání. U nás v pivovaru máme 6 takových tanků, každý o objemu 10 hl. Pivo zde leží 4 až 6 týdnů při teplotě 2 °C než se v něm rozvinou a dotvoří všechny chutě a je pak perfektně vyvážené připravené opustit bránu našeho pivovaru. Zároveň dojde k jeho přirozenému nasycení oxidem uhličitým, který vzniká jako jeden z produktů kvašení, a pivo tak získá tzv. říz.

Nádrž na ledovou vodu je nezbytná během fáze spílání, kdy je třeba vařící mladinu schladit na zákvasnou teplotu 8 °C. Ledová voda proudí tepelným výměníkem, přebírá teplo mladiny, tím pádem ji ochlazuje a sama se ohřívá. Takto ohřátou vodu jímáme v bojleru a použijeme při příštím vaření či sanitaci.

Bojler slouží k ohřevu vody, která se používá při vaření, ale i při mytí sudů a sanitacích.

Aby pivo stočené do sudů vydrželo co nejdéle, je třeba sudy velmi důkladně před každým plněním vyčistit, k tomu účelu používáme louh, který má silné desinfekční účinky.

Celou technologii, která přijde do kontaktu s pivem, je třeba pravidelně čistit. Této fázi se říká sanitace a skládá se z mytí louhem následovaným mytím kyselinou. CIP stanice slouží k uchování a ohřevu sanitačních roztoků – louhu a kyseliny.

Neméně důležitý než je samotná procedura výroby piva je i prvotní výběr surovin, protože pokud do výrobního procesu nevstoupí kvalitní suroviny, nemůže ani na jeho konci vzniknout kvalitní výrobek. Používáme několik druhů sladů vyráběných z ječmene i pšenice. Různé druhy se liší rozdílným výrobním postupem a každý dodává pivu odlišnou paletu chutí, ovlivňuje také jeho barvu, pitelnost a plnost. U každého piva používáme specifickou skladbu sladů. Odmítáme nahrazovat tuto klasickou surovinu neodmyslitelně spjatou s výrobou piva náhražkami jako některé pivovary, které si k nižší ceně i takto pomáhají.

Chmel dává pivu kromě hořkosti i nezaměnitelnou chuť a vůni, přičemž existuje nepřeberné množství odrůd chmelů a každá tyto vlastnosti ovlivňuje odlišným způsobem. Při výrobě našeho piva používáme kvalitní český chmel ze Žatecké oblasti, ale i americký chmel v případě speciálu IPL nazvaného Matyáš. Pro každé pivo používáme odlišnou směs jednotlivých odrůd chmele. Zásadně nesouhlasíme s nahrazováním chmele chemickými extrakty, které sice zásadně snižují výrobní cenu, ovšem se nepříjemně podepisují na chuti piva.